Obbalaščuovvoleapmi čilge mii galgá dáhpáhuvvat dan rájes go borasdávda váruhuvvo, dassážii go dikšu álggahuvvo.
Obbalaščuovvolemiid ulbmilin lea ahte borasdávdapasieanttat galget vásihit bures organiserejuvvon, ollislaš ja einnostahtti čuovvoleami. Deattuhuvvo sakka ahte don gii leat pasieanta oaččut buori diehtojuohkima ja beasat leat mielváikkuheaddjin.
Mii geavvá go lean čujuhuvvon obbalaščuovvoleapmái?
Go lea vuođuštus jáhkkit ahte dus lea borasdávda de sádde du fástadoavttir dahje eará doavttir čujuhusa buohccivissui viidáseappot guorahallamii. Duogážin dása lea ahte doavttir ii sáhte sihkkarit dadjat ahte dus ii leat borasdávda dahje eará duođalaš dávda. Borasdávdda obbalaščuovvoleapmi álggahuvvo go spesialistadearvvašvuođabálvalus oažžu čujuhusa. Dus lea riekti válljet buohcciviesu sihke go leat čujuhuvvon dan geažil go dus jáhkkojuvvo leat borasdávda ja go borasdávda lea duođaštuvvon.
Go boađát vuosttaš iskkadeapmái buohccivissui dahje doaktára lusa, de oaččut dieđuid dan birra
- makkár iskkadeamit dutnje leat heivvolaččat
- goas iskkadeamit galget čađahuvvot.
Iskkademiid ulbmilin lea čielggadit leago dus borasdávda vai ii.
Čielggadeamis sáhttá borasdávdaváruhus duođaštuvvot, ja don oaččut borasdávdadiagnosa. Váruhus sáhttá maiddái duššindahkkot. Sáhttá maiddái geavvat nu ahte don sáddejuvvot viidáseappot guorahallamii leago eará dávda go borasdávda.
Jus guorahallamis boahtá ovdan ahte dus lea borasdávda, oaččut dieđuid vejolaš divššu birra ja mii galgá dáhpáhuvvat viidásat. Mearrádus du divššu birra váldo ovttas duinna, dábálaččat lea dan vuođđun árvvoštallan mii lea dahkkon fágaidrasttildeaddji joavkočoahkkimis.
Makkár divššu don oaččut lea dan duohken makkár diagnosa dus lea, muhto gokčá vuođđodivššu ja plánejuvvon maŋŋedivššu. Dát sáhttá sisttisdoallat:
- kirurgiija
- suonjarterapiija
- dálkkaslaš dikšu
- aktiiva čuovvuleapmi/monitoreren
- symptomaváidudahtti dikšu
- vejolaš eará dikšu
Čuovvuleapmi sisttisdoallá kontrolladiimmuid fástadoaktára luhtte ja/dahje spesialistadearvvašvuođabálvalusas.
Mannolatáiggit borasdávdda páhkkamannolagas
Páhkkamannolagain lea definerejuvvon man galle beaivvi iešguđetge oasit guorahallamis galget ádjánit:
- Dássi 1: Áigi mii gollá dan rájes go buohcciviessu oažžu du sáddejumi dassá don boađát dohko.
- Dássi 2: Áigi mii gollá dan rájes go boađát guorahallamii dassá du guorahallan lea loahpahuvvon.
- Dássi 3: Áigi mii gollá dan rájes go lea duođaštuvvon ahte dus lea borasdávda ja leat ollásit guorahallon dassá dikšu álggahuvvo.
Dát gohčoduvvojit obbalaščuovvoleami áigin. Obbalaščuovvoleami áiggit eai leat lágalaččat geatnegahtton. Dát mearkkaša ahte dus ii leat riekti/gáibádus čielggaduvvot iežat diagnosa čuovvolanáiggis. Lea almmatge ulbmilin doallat áigemeriid ja garvit dárbbašmeahttun maŋŋonemiid mat eai leat medisiinnalaččat.
Muhtimiidda leat medisiinnalaš sivat dasa manne mannolat berre bistit guhkit dahje oanehat go áiggit mat leat mannolagain. Okta sivva sáhttá leat ahte dus lea eará dávda man ferte guorahallat, stabiliseret dahje dikšut ovdal sáhttá guorahallat ja vejolaččat dikšut borasdávdda. Muhtumin háliida pasieanta ieš maŋidit guorahallama dahje divššu.
Guđemuš borasdávddaide leat ráhkaduvvon páhkkamannolagat?
Leat ráhkaduvvon obbalaščuovvoleamit 26 iešguđetlágan boradávddaide. Dás gávnnat don Helsedirektoratet (Dearvvašvuođadirektoráhta) dieđuid obbalaščuovvoleami birra (dárogillii).
Mannolatkoordináhtor galgá sihkarastit du čuovvuleami
Buot dearvvašvuođadoaimmahagain/buohcciviesuin mat guorahallet ja dikšot borasdávdda leat sierra mannolatkoordináhtorat. Mannolatkoordináhtoris lea ovddasvástádus bidjat dutnje diimmuid, ja galgá leat du gulahallanolmmoš.
Mannolatkoordináhtor galgá fuolahit ahte olles páhkkamannolagas lea kontinuitehta. Dat mearkkaša ahte guorahallan, dikšu ja čuovvuleapmi geavvá dárbbašmeahttun ii-medisiinnalaš vuordima haga.
Gii sáhttá vástidit maid?
Sáhtát váldit oktavuođa mannolatkoordináhtoriin jus leat praktihkalaš jearaldagat guorahallama, diimmuid ja sullasaš áššiid hárrái. Mannolatkoordináhtor lea dávjá buohccidivššár, muhto sus sáhttá maid leat eará fágalaš duogáš.
Doavttir gii sádde du borasdávdda páhkkamannolahkii addá dutnje dieđuid mii páhkkamannolat lea ja maid sáhtát vuordit. Jus dus leat jearaldagat borasdávdda páhkkamannolaga birra, sáhtát váldit oktavuođa fástadoaktáriin, mannolatkoordináhtoriin dahje doaktáriin spesialistadearvvašvuođabálvalusain.
Lea álo doavttir gii vástida medisiinnalaš jearaldagaide.