Man dávjá ja man guhká galggan bumpet oažžun dihte eanet mielkki?
Muhtomin šaddá unnán mielki mánnái. Dalle sáhtát bumpet lasihan dihte mielkki. Man dávjá ja man guhká lea dan duohken man ollu don jo njamahat.
Go mánná bures váldá čičči njálbmái de gurre čičči bures. Dat lea buorre mielkeráhkadeapmái.
Lasihan dihte mielkemeari sáhtát bumpet njamahemiid gaskkas 2-3 geardde jándoris. Dalle lasihat man dávjá čižži arvvosmahttojuvvo. Go dušše bumpet de sáhttá leat dárbu bumpet 8-12 geardde jándoris.
Lea dehálaš ahte lasihat dan ektui man gallii dábálaččat dagat dan. Man guhká galggat bumpet hávális, sáhttá rievddadit. Eatnašat dárbbašit bumpet sullii 10 minuhta goappáge čičči. Maŋŋel go leat lasihan čičči arvvosmahttima 1-2 beaivvi, de sáhtát dovdat ahte dat váikkuhišgoahtá mielkeráhkadeapmái.
Mo lasihan mielkebuvttadeami powerpumpemiin?
Muhtomin šadde beare unnán mielki mánnái. Šaddá eanet mielki jus njamahat/bumpet dávjjit go dábálaš. Sáhtát geahččalit powerbumpema: Intensiiva bumpen 1-2 geardde jándoris.
Powerbumpen sulastahttá aiddo šaddan mánáid njammama, geat áigodagain njammet hui dávjá. Dalle ráhkaduvvo eanet mielki.
Don powerbumpet lassin vel dasa go njamahat/bumpet. Geavat eaŋkil dahje duppal bumppa. Duppal bumppas lea eanemus beaktu. Ádjánat oktiibuot diimmu bumpet.
Duppal bumpa: Bumpe 20 minuhta, vuoiŋŋas 10 minuhta, bumpe 10 minuhta, vuoiŋŋas 10 minuhta, bumpe 10 minuhta.
Eaŋkil bumpa: Bumpe goappáge čičči 10 minuhta, dasto 5 minuhta. Ii leat dárbu váldit bottuid. Nubbi čižži vuoiŋŋasta dan botta go nuppi bumpet.
Geahččal powerbumpema 2-4 beaivvi. Dan maŋŋel sáhtát dovdat ahte lea šaddagoahtán eanet mielki.
Mo dieđán ahte mus lea doarvái mielki?
Deháleamos mearka dasa ahte dus lea doarvái mielki, lea ahte mánná lossu ja čuovvu iežas deaddogeavlli. Dása oaččut veahki dearvvašvuođastašuvnnas. Jus don dušše njamahat, de sáhtát oaidnit dás ahte mánná oažžu doarvái mielkki jus mánná cissá raksii 5-6 geardde jándoris ja baiká raksii guktii jándoris. Dat doaibmagoahtá ná 4-5 beaivve rájes ja dassá mánná lea sullii mánu. Muhtin mánát ges sáhttet baikit hárvvibut vaikko ožžot doarvái mielkki.
Go njamahat, de don sáhtát mearkkašit ahte mánná duođaid borrá, go don sihke oainnát ja gulat ahte mánná njiellá.
Eanet mielkki - geavat veahkkečičči veahkkeneavvun
Lasihan dihte iežat mielkemeari, de sáhtát atnit veahkkečičči veahkkeneavvun. Dalle mánná njammá čičči seammás go oažžu mielkki veahkkečiččis. Go mánná njámmá, de ráhkaduvvo eanet mielki čiččis. Don berret njamahit doarvái dávjá ja gurret čičči.
Veahkkečiččis lea seakka revre mii lea biddjon gitta bohttalii dahje lihttái mas lea mielki. Mielki sáhttá leat čižžemielki dahje čižžemielkebuhtadus. Dassážii go ráhkaduvvo eambbo mielki čiččis, oažžu mánná dárbbašlaš liigemielkki maid dárbbaša veahkkečiččis.
Jus mielkeráhkadeapmi ii lassán máná dárbbu ektui, de lea maid buorre molssaeaktu sihke njamahit ja addit čižžemielkebuhtadusa. Jeara dearvvašvuođastašuvnnas jus dárbbašat veahki.
Eanet mielkki – leago juoga maid berren borrat dahje juhkat?
Maid don borat ja jugat ii váikkut mielkemearrái. Go don njamahat, de berret borrat dearvvašlaš ja iešguđetlágan borramušaid. Juga go lea goiku, áinnas čázi. Muhtumiidda heive juhkat veaháš go leat njamaheame. Njamahandeadja mas lea fenihkal ii ávžžuhuvvo, go das leat ávdnasat mat sáhttet leat vahágin mánnái.
Vai mielkemearri lassána de lea dehálaš njamahit dávjá ja doarvái guhkká, seammás go lea rievttes njamahanteknihka.
Eanet mielkki - rivttes njamahanteknihkka
Go mánná njammá rivttes teknihkain, de gurre čičči bures. Dalle ráhkadit čiččit eanet mielkki, heivehuvvon máná dárbbuid ektui. Vai lasihat mielkeráhkadeami, de berret njamahit dávjjit ja áinnas gurret čiččiid.
Vai čiččit bures árvvosmahttojuvvojit ja gurrejuvvojit, de ferte mánná njammat rivttes teknihkain. Jus mánná ii oaččo čičči albma ládje njálbmái de dat sáhttá dagahit ahte čižži ii árvvosmahttojuvvo ja gurrejuvvo doarvái bures. Dat sáhttá dagahit ahte ráhkaduvvo unnán mielki. Dalle ii leat ávki njamahit dávjjit.
Beare unnán mielki sáhttá dagahit ahte mánná ii loso (hejot lossu). Oza veahki dearvvašvuođastašuvnnas árvvoštallat njamahanteknihka ja mo mánná váldá čičči.
Eanet mielkki - dávjjit njamahit
Vai čiččiide ráhkaduvvo eanet mielki, fertet čiččiid gurret bures. Don berret máná njamahit dávjá ja doarvái guhká. Atte mánnái goappaš čiččiid juohke háve go njamahat. Gozit ahte mánná lea bures ožžon čičči njálbmái. Jus mánná ii leat ožžon čičči bures njálbmái, de ii leat ávki dávjjit njamahit.
Čižži ráhkada eanemus mielkki daid vuosttaš guokte diimmu maŋŋil go leat njamahan. Geahččal njamahit juohke nuppi diimmu beaivet ja moddii ihkku. Dan rájes go njamahišgoađát dávjjit sáhttá mannat 1-3 jándora ovdal go fuomášat ahte lea eanet mielki šaddagoa htán čiččiide. Don sáhtát juogo bumpet dahje gieđaiguin bohččit čiččiid dan sadjái go njamahit.