Movt oahpahit máná liikot iešguđetlágan biepmuide?
Nuppi jahkebeales vuosttaš eallinjagis oahppá mánná borrat borramušaid. Mánát geat álggu rájes leat hárjehuvvon borrat biepmuid main lea iešguđetlágan konsisteansa ja iešguđetlágan smáhkka, leat unnit ránttot maŋŋil mánnávuođas. Konsisteansa heivehuvvo máná ahkái ja ovdáneapmái. Mihttomearri lea ahte mánná galgá oahppat borrat ieš ja oažžut buori gaskavuođa bibmui ja borramii. Fála mánnái iešguđetlágan ruotnasiid ja šattuid. Ruotnasiin ja šattuin leat deaŧalaš vitamiinnat. Jus geardduhat fállat seamma biepmu moanat gerddiid hárjána mánná dađistaga liikot borramuššii. Ruotnasiid sáhttá addit vuoššakeahttá, vuoššat dahje moalasin faskut. Atte dipma biebmobihtáid. Garvve smávva ja garra bihtáid mat sáhttet darvánit vuoiŋŋahatbohccái. Divtte máná geavahit buot dáidduid go borrá.
Makkár juhkamuša galgá mánná oažžut?
Juhkamuša maid mánná galgá oažžut vuosttas eallinjagi lea dušše čiččemielki/eatnimielkeduoddi ja čáhci. Vuollel jahkásaš mánáide ii galgga addit gusamielkki, šaddojuhkosiid, juice/máihlli, bruvssa, deaja. Mánát, geat ollásiidda ožžot čiččemielkki goas sii háliidit, eai dárbbaš čázi, ii báhkkange. Mánát geat ožžot eatnimielkeduotti soitet dárbbašit veháš čázi lassin dalle go lea báhkka. Atte vuššojuvvon, galmmihuvvon čázi daid vuosttaš 6 mánuin. Dan maŋŋil sáhttá sidjiide addit čázi njuolga čáhcehánas. 6 mánnosažžan sáhttá mánná juo juhkat gohpuin. Ane rabas gohpu, dehe duktagohpu, mas čáhci golgá álkit olggos. Garvve gohpuid main lea dukta mas mánná ferte njammat čázi/mielkki olggos. 12 mánnosaš agis lea buoret gohppu/duktagohppu go doahttu/bohtal. Dat lea buoret máná bániid dáfus ja dehkiide mat gullet hupmamii.
Movt ráhkadit buvrru ieš?
Buvru heive leat vuosttaš biepmu mainna mánná álgá. Ráhkat áinnas ieš buvrru. Ane hirssa dahje roavvát ferdnejuvvon hávvar, nisu, bivgi dahje rohkajáffuid. Roavvát ferdnejuvvon jáffuin lea eanet ruovdi go vilges jáffuin. Hirssas (olles gortniin dahje rievnnain) lea earenoamáš olu ruovdi. Lonut iešguđetlágan gordnešlájaid gaskkal hárjehan dihte máná iešguđetlágan smáhkaide.
Garvve sevlejuvvon nisujáffuid, fiinna risenjáffuid, semuljajáffuid, máisajáffuid ja polenta. Dat addet unnán ruovddi ja eará bibmosa.
Luvvat roavvát ferdnejuvvon jáffuid/gortniid/rievnnaid unnimusat diimmu. Dalle váldojuvvo ruovdi máná čoallái álkibut. Olles gortniid sáhttá mollet go leat vuššon.
Vuošša buvrru čáziin dassážii go suohku ja čoaskkut ovdal go lasihat čižžemielkki/čižžemielkebuhtadusa nu ahte šaddá vuogas suhkodat. Álggos galggašii leat njárbes buvru.
Atte buvrru fárrolaga šattuiguin, murjjiiguin dahje ruotnasiiguin main lea C-vitamiidna. C-vitamiidna lassin borramuššii lasiha ruovddi bajásváldima čoalis.