Veahkaváldi ja illasteapmi

Veahkaválddi doaba sisttisdoallá máŋgga lágan daguin, sihke fysalaš, seksuála ja psykalaš. Veahkaváldi ja illasteapmi sáhttá dagahit vahágiid oanehis ja guhkes áigái. Buotlágan veahkaváldi ja illasteapmi lea lobiheapme.

Jus lea fáhkkatlaš váralaš dilli, riŋge politiijai 112

Leatgo don dahje earát fáhkkatlaš váralaš dilis? Dalle fertet riŋget politiija heahtenummarii 112.

Mii lea veahkaváldi?

Veahkaváldi sáhttá leat fysalaš, seksuála ja psykalaš. Fuolahusváili maid rehkenasto leat veahkaváldin.

Veahkaváldi sáhttá dáhpáhuvvat buot dilálašvuođain gos olbmot leat ovttas: ruovttus, skuvllas, barggus, droššeráiddus dahje gáhta alde. Veahkaváldi sáhttá dáhpáhuvvat gaskal amasolbmuid, oahppásiid dahje bargosajis.

Sihke dievddut ja nissonolbmot vásihit veahkaválddi, muhto leat erohusat sohkabeliid gaskkas dan ektui makkár veahkaválddi vásihit. Dievddut vásihit dávjjit go nissonolbmot fysalaš veahkaválddi mat eai leat lagašoktavuođain. Nissonat vásihit dávjjit go dievddut duođalaš guoibmeveahkaválddi ja seksuála illasteami.

Veahkaváldi sáhttá dáhpáhuvvat vaikke goas eallimis. Sis, geat vásihit veahkaválddi mánnán, lea stuorát riska vásihit veahkaválddi rávisolmmožin (dávjá gohčoduvvo dat reviktimiseren). Oalle ollu vuorasolbmot vásihit maid veahkaválddi, ja veahkaváldi vuorrasiid vuostá dáhpáhuvvá dávjá lagaš gaskavuođain.

Sivat veahkaváldái ja illasteapmái leat máŋggabealat, muhto orru leamen nu ahte heajos ruhtadilli, eallindilihástalusat, doaibmavádjit ja váttisvuođat gárrenávdnasiiguin sáhttet dagahit eanet riskka.

Sámegiella (dinutvei.no)

Uhkiduvvon veahkaválddiin dahje illastemiin?

Veahkaváldi lagaš gaskavuođain

Veahkaváldi gaskal bearašlahtuid, beallelaččaid dahje eará lagašolbmuid, gohčoduvvo veahkaváldin lagaš gaskavuođain. Veahkaváldi lagaš gaskavuođain sáhttá leat erenoamáš váttis, go son guhte lea veahkaválddálaš lea dehálaš olmmoš sutnje guhte vásiha veahkaválddi. Sáhttá maid leat váddásat beassat eret veahkaválddis. Veahkaváldi lagaš gaskavuođain mearkkaša dávjá ahte son gii dan vásiha ii leat oadjebas iežas ruovttus.

Loga eanet veahkaválddi birra lagaš gaskavuođain ja gos sáhtát fidnet veahki (dinutvei.no)

Fysalaš veahkaváldi

Fysalaš veahkaváldi lea geavahit fysalaš fámu bávččagahttit dahje kontrolleret nuppi olbmo. Sáhttá leat huškot, čiekčat, buvihit, bálkut dávviriid nuppi njeaiga, boaldit nuppi sigareahtaiguin dahje ollu eará dagut. Go áitá nuppi vearjjuin de sáhttá maid dulkojuvvot leat fysalaš veahkaváldin.

Mánáid ráŋggáštit fysalaččat bajásgeassima oktavuođas lea lobiheapme Norggas ja rehkenasto leat fysalaš veahkaváldin mánáid vuostá.

Seksuála veahkaváldi

Seksuála veahkaváldi lea go man nu láhkai bágge dahkat seksuála daguid. Dasa gullá veagalváldin, dat ahte olmmoš bággejuvvo seksuála ovttastallamii, nu mo anašit, muhto maiddá earálágan seksuála illasteamit dahje loavkašuhttin, nu mo sávakeahtes guoskkaheapmi. Veagalváldin ja eará seksuála illasteamit sáhttet dáhpáhuvvat iešguđetge gaskavuođain, maiddái páras.

Go lea illasteapmi mánáid vuostá de ii dárbbaš leat nu ahte illasteamis lea bággen oassin ovdal rehkenasto seksuála veahkaváldin. Go rávisolmmoš ávkkástallá dan fámu mii lea su agis vai sáhttá seksuálalaččat ovttastallat mánáin, de dat leat illasteapmi. Dasa lassin sáhttet mánát illastit eará mánáid.

Digitála seksuála illasteapmi, nu mo juohkit álásgovaid nuppis su miehtama haga, lea maiddái seksuála veahkaváldi.

Psykalaš veahkaváldi

Psykalaš veahkaváldi sáhttá leat máŋgga hámis ja sáhttá leat váttis sániiguin dan čilget. Muhtin dábálaš dovdomearkkat leat kontrolleren, ahte juonalašvuođain daguha vai iežas miela mielde šaddá, ja fuotnun. Dávjá lea psykalaš veahkaválddis minsttar, ahte nubbi áiggi badjel dagaha ahte nubbi dovdá iežas árvvoheapmin dahje váralaš dilis.

Rehkenasto ahte psykalaš veahkaváldi dávjá dáhpáhuvvá lagaš gaskavuođain, ovdamearkka dihte váhnemiid psykalaš veahkaváldi mánáid vuostá, dahje náittosguoimmi psykalaš veahkaváldi guoimmi vuostá. Mii hállat dávjjimusat psykalaš veahkaválddi birra lagaš gaskavuođain, muhto sáhttá maid dadjat ahte givssideapmi lea psykalaš veahkaváldi.

Loga eanet psykalaš veahkaválddi birra ja gos sáhtát fidnet veahki (dinutvei.no)

Fuolahusváili

Fuolahusváili mearkkaša ahte olbmo vuđolaš dárbbut eai duhtaduvvo. Dát veahkaváldi sáhttá leat gaskavuođain gos nuppi olbmos lea ovddasvástádus nuppi olbmui – ovdamearkka dihte lea váhnemiin fuolahus mánáide, rávisolbmuin sáhttá leat fuolahus váhnemiidda geat leat boarásnuvvamin, dahje ásahusas sáhttá leat ovddasvástádus olbmui geas lea doaibmavádjit.

Vuđolaš dárbbut sáhttet leat fysalaččat (nu mo dárbu borramuššii, buhtes biktasiidda, fysalaš sihkkarvuhtii dahje dálkasiidda) dahje psykalaš.

Negatiiva sosiála kontrolla

Iešguđetge lágan seaguheapmi áššiide dahje negatiiva sosiála kontrolla sáhttá adnojuvvot veahkaváldin, áittan dahje bággemin. Dát sáhttá dahkkot dan bokte ahte sihkkarastá ahte ovttaskasolbmot dahket dan maid bearraša dahje joavkku norpmat mearridit, ovdamearkka dihte veahkaváldi mii lea gudnái čadnon, bággonáitaleapmi ja vuolledábiid bilideapmi.

Loga eanet negatiiva sosiála kontrolla birra ja gos sáhtát fidnet veahki (dinutvei.no)

Mo váikkuha veahkaváldi dearvvašvuhtii?

Veahkaváldi sáhttá vahágahttit olbmo dearvvašvuođa máŋgga láhkai. Lea dehálaš deattuhit ahte eai buohkat geat leat vásihan veahkaválddi raža dearvvašvuođain, ja ahte olusat birgejit bures. Dattege dagaha veahkaváldi stuorát riskka máŋga fysalaš ja psykalaš dearvvašvuođagivssiide.

Veahkaváldi ja fysalaš dearvvašvuohta

Veahkaváldi sáhttá njuolga dagahit fysalaš hávvádeami, nu mo doddjon erttetdávttit, ahte sáhpoda, háviid dahje siskkáldas vahágiid.

Maŋit áiggis lea boahtán eanet máhttu gaskavuođa birra gaskal sin geat leat vásihan veahkaválddi ja sin fysalaš dearvvašvuođa. Dábálaš fysalaš dearvvašvuođagivssit, nu mo oaivebávččas, čoavjebávččas, moiddodeapmi, oaivejorgásii ja deahkkebákčasat, leat dábáleabbo sin gaskkas geat leat vásihan veahkaválddi go sin gaskkas geat eai leat vásihan veahkaválddi. Duođalaš fysalaš dávddat nu mo diabetes, váibmo- ja varrasuotnadávddat ja borasdávda leat maiddái eanet dábálaččat sin gaskkas geat leat vásihan veahkaválddi. Veahkaváldi sáhttá maid váikkuhit dearvvašvuhtii hui viidát ja máŋgga láhkai.

Sis, geat leat vásihan veahkaválddi sihke mánnávuođas ja rávisolmmožin, lea stuorát riska dearvvašvuođaváttisvuođaide go sii geat juogo leat vásihan dan dušše mánnán dahje dušše rávisolmmožin. Go vásiha veahkaválddi máŋgga iešguđet láhkai de maid šaddá stuorát riska dearvvašvuođaváttisvuođaide.

Veahkaváldi ja psykalaš dearvvašvuohta

Sis, geat leat vásihan veahkaválddi, lea stuorát riska rahčat deprešuvnnain ja garra baluin. Guhkesáiggi, duođalaš veahkaváldi, nu mo bajásšaddat hui veahkaválddálaš ja kontrollerejeaddji váhnemiin, sáhttá dagahit máŋggabealat psykalaš vahágiid. Lea maiddái stuorát riska alkohola ja eará gárrenávdnasiid boasttugeavaheapmái. Veahkaváldi ja dagut maiguin hávváda iežas, dása gullá maid iešsorbmengeahččaleapmi, lea lávga čatnon.

Veahkaváldi ja illasteapmi sáhttá dagahit posttraumáhtalaš streassa (PTSD) dávdamearkkaid. Dákkár dávdamearkkat sáhttet leat ahte vásiha bávččas muittuid ođđasit unohis vuogi mielde, ahte geahččala garvit dilálašvuođaid mat muittuhit veahkaválddi, ja ahte mokta, jurdagat ja streassa rievdá negatiivavuhtii.

Dieđit veahkaválddi dahje illasteami birra

Jus vásihat veahkaválddi ja illasteami, de gávdno veahkki. Go hálat olbmuin geasa dus lea luohttámuš dan birra maid leat vásihan, de sáhttá leat álkit bivdit veahki.

Jus gulat ahte muhtin vásiha dahje lea vásihan veahkaválddi dahje illasteapmi, de sáhtát don veahkehit. Muhtin dilálašvuođain lea dus maid lága bokte geatnegasvuohta hehttet dan geavvamis.

Sáhtát heađuštit veahkaválddi- ja seksuálaláhkarihkkumiid dan bokte ahte dieđihat politiijaide dahje mánáidsuodjalussii, dahje dan bokte ahte veahkehat su gii vásiha dan sihkkarvuhtii, ovdamearkka dihte heahteguovddážii, buohccivissui dahje eará oadjebas báikái. Máŋgga dilálašvuođas lea vejolaš dieđihit dahje digaštallat iežas vuorjašumi anonyman.

Heađuštangeatnegasvuohta - geatnegasvuohta mii sáhttá gádjut heakka (plikt.no)

Go eastada veahkaválddi ja illasteami, de sáhttá gádjut heakka ja dearvvašvuođa. Jus dieđát dahje jáhkát ahte muhtin vásiha veahkaválddi dahje illasteapmi, de dus sáhttá leat heađuštangeatnegasvuohta.

Veahkkefálaldagat sidjiide geat vásihit veahkaválddi dahje illasteami ja sin oapmahaččaide

Dáppe oaččut veahki jus lea fáhkkatlaš dilli

Vahágahttotgo dahje áitojuvvotgo? Balatgo vásihit veahkaválddi, dahje balat go ahte soamis váldá du heakka? Balahatgo ahte muhtin vásiha veahkaválddi ja áitagiid? Dalle fertet váldit oktavuođa politiijaiguin.
Don biddjot oktavuhtii iežat báikkálaš politiijaguovlluin, doppe bidjet johtui doaibmabijuid ja rávvejit dutnje maid galggat dahkat.
Loga eanet dan birra mainna politiijat sáhttet du veahkehit, politiijaid barggu birra veahkaválddi hárrái lagaš gaskavuođain (politiet.no).
Alárbmatelefovdna lea nuvttá heahtetelefovdna mánáide ja nuoraide geat leat vásihan veahkaválddi, illasteami dahje fuolahusváilli. Alárbmatelefovdna lea rabas birrajándora. Sáhtát maid váldit oktavuođa čálašeami, sms dahje e-poastta bokte.
Mánát sáhttet riŋget jus sis lea bávččas, ja rávisolbmot sáhttet riŋget jus dárbbašit rávvagiid dahje dihtet mánáid birra geain lea bávččas.
Mánáid ja nuoraid alárbmatelefovdna 116 111
Váldde oktavuođa mánáidsuodjalusain gos orut jus ieš vásihat, dahje dieđát mánáid dahje nuoraid geat vásihit:
- veahkaválddi dahje leat vihtanin veahkaváldái
- seksuála illasteami
- váhnemat geat geavahit gárrenávdnasiid
- fuolahusváilli
- vuolledábiid vahágahttima
- bággonáitaleami
Gávnna oktavuođadieđuid mánáidsuodjalusfáktii gos orut (barnevernvakten.no)
Jus vásihat veahkaválddi lagaš gaskavuođain, váldde oktavuođa iežat lagamuš heahteguovddážiin. Heahteguovddážat sáhttet veahkehit du suodjaluvvot, sihkkarvuođain, rávvagiiguin ja bagadallamiin.
Dáppe oainnát oppalašgeahčastat buot riikka heahteguovddážiin (dinutvei.no).
Leatgo veagalváldon dahje vásihan earálágan seksuála illasteami? Illastuvvomiid vuostáiváldinbáikkiin oaččut sihke medisiinnalaš veahki ja rávvagiid. Fálaldat lea nuvttá ja rabas birrajándora.
It dárbbaš čujuhusa doaktáris dahje earáin, ja oaččut veahki beroškeahttá das ahte háliidatgo váidit illasteami politiijaide vai it.
Dáppe lea oppalašgeahčastat buot riikka illastuvvomiid vuostáiváldinbáikkiin (dinutvei.no).
Jus leat veagalváldon dahje vásihan earálágan seksuála illasteami, sáhtát maid váldit oktavuođa báikkálaš doavtterfávttain oažžun dihte veahki. Doavtterfákta sáhttá rávvet du ja bidjat du oktavuhtii lagamuš illastuvvomiid vuostáiváldinbáikkiin.

Eará báikkit gos sáhtát oaččut veahki ja doarjaga

Sáhtát hállat iežat fástadoaktáriin veahkaválddi ja illasteami birra. Fástadoaktáris lea jávohisvuođageasku, iige sus leat lohpi juohkit dieđuid du birra jus don it leat addán sutnje lobi dan dahkat, dahje jus lea várra heggii dahje dearvvašvuhtii.
Lea dávjá nu ahte fástadoavttir bures dovdá du dearvvašvuođa ja eallindilálašvuođa, ja sáhttá leat buorre ságastallanguoibmi ja sus lea hárjáneapmi deaivvadit olbmuiguin geat leat lossa dilis.
Fástadoavttir fállá dulkka go dasa lea dárbu.
Fástadoavttir sáhttá du čujuhit eará dikšui jus lea dárbu, dahje muitalit dutnje eará báikkiid birra gos sáhttá oažžut veahki, nu mo heahteguovddážis dahje bearašsuodjaluskantuvrras.
Váldde oktavuođa iežat fástadoaktáriin
Bearašsuodjalusbálvalus lea vuosttašceahkkefálaldat bearrašiidda geat vásihit váttisvuođaid, riidduid dahje heahtediliid bearrašis. Váhnemat sáhttet ieža diŋgot diimmu, ii leat dárbu oažžu čujuhusa doaktáris. Juohke fylkkas lea bearašsuodjaluskantuvrrat, ja lea nuvttá fálaldat.
Gávnna iežat bearašsuodjaluskantuvrra (bufdir.no)

Eanet veahkkefálaldagat ja eaktodáhtolaš organisašuvnnat

Gávdnojit máŋga iešguđetge veahkkefálaldaga dutnje guhte vásihat veahkaválddi ja illasteami. Sii geat leat veahkaválddálaččat sáhttet maiddái oažžut buori veahki.

Gávnna veahki (dinutvei.no)

Veahkaválddi- ja illasteamilinjá

116 006

Bálvalus lea rabas birra jándora.

Čálašeapmi lea rabas vuossárggas bearjadahkii 09.00-20.00.

Veahkkelinjá dutnje gii vásihat veahkaválddi dahje illasteami lagaš gaskavuođain. VO-linjá guldala go muitalat iežat hástalusaid, sáhttá vástidit du jearaldagaid, rávvet ja bagadit. Bálvalus lea nuvttá ja áibbas anonyma.

VO-linjá (volinjen.no)

Dinutvei.no

Oza ja hága oppalašgeahčastaga buot veahkkefálaldagain mat leat du lahkosis, ja oačču vástádusaid iežat jearaldagaide mat dus leat iešguđetge lágan veahkaválddiid ja illastemiid dáfus. Dieđut leat olámuttos 13 gillii.

Dinutvei.no:s leat maiddái dieđut veahkkefálaldagaid birra sidjiide geat leat veahkaválddálaččat.

Mana siidui dinutvei.no (dinutvei.no)

Suodjalus vuorrasiidda - nationála telefovdnabálvalus

800 30 196

Árgabeivviid d. 09:00 - 15:00

Olbmot geat leat badjel 62 jagi ja vásihit veahkaválddi ja illasteami, sáhttet riŋget nationála telefovdnabálvalussii – suodjalus vuorrasiidda – tlf. 800 30 196 oažžut rávvagiid, bagadeami ja veahki.

Oapmahaččat dahje earát geat balahit ahte vuorrasat vásihit veahkaválddi ja illasteami, sáhttet maiddái riŋget.

vernforeldre.no (vernforeldre.no)

TryggEst

TryggEst galgá leat veahkkin eastadit, fuomášit ja gieđahallat veahkaválddi ja illasteami rávisolbmuid vuostá geain lea unnán dahje ii oba leat ge vejolašvuohta suodjalit iežas.

Gielddain gos leat ásahan TryggEst leat sierra TryggEst-bargojoavkkut geaiguin sáhtát váldit oktavuođa jus leat fuolastuvvan muhtin olbmui gii lea riskadilis. Maiddái olbmot geat ieža vásihit veahkaválddi dahje illasteami sáhttet váldit oktavuođa TryggEst-bargojoavkkuin.

Iskka leago gielda gosa gulat mielde TryggEst:s (bufdir.no)

Molssaeaktu veahkaválddálašvuhtii

22 40 11 10

Árgabeivviid d. 09:00 - 15:00

Molssaeavttus veahkaválddálašvuhtii (ATV) lea dikšofálaldat sidjiide geat leat veahkaválddálaččat iežas lagašolbmuiguin, muhto maiddái rávisolbmuide ja mánáide geat vásihit veahkaválddi, ja nuoraide geain leat váttisvuođat veahkaválddiin ja suhtuin.

Sáhttá maid váldit oktavuođa ATV:in oažžut rávvagiid ja bagadeami.

Váldde oktavuođa lagamus ATV-kantuvrrain (atv-stiftelsen.no)

Suhtuhálddašeapmi

Brøsetmodealla suhtuhálddašeapmi lea veahkke- ja dikšofálaldat sidjiide geat leat veahkaválddálaččat lagaš gaskavuođain. Muhtin bálvalusbáikkit fállet maid veahki nuoraide geain leat váttisvuođat veahkaválddiin ja suhtuin.

Gávnna veahkkefálaldaga suhtuhálddašeapmái doppe gos orut (stolav.no)

Queer ja vásiha veahkaválddi?

Dásseárvoguovddáš KUN lea ráhkadan gihppaga queer-olbmuide geat vásihit veahkaválddi lagaš gaskavuođain. Dáppe gávnnat dieđuid veahkaválddi birra lagaš gaskavuođain, ja oktavuođadieđuid veahkkebálvalusaide queer-olbmuide.

Loga gihppaga “Queer ja vásiha veahkaválddi” (pdf) (kun.no)

Doarjjaguovddáš sidjiide geat leat vásihan rihkolaš daguid

800 40 008

Leatgo vásihan veahkaválddi, seksuála illasteami dahje ahte du persovnnalaš friddjavuohta lea loavkašuhtton? Dalle sáhtát oažžut veahki ja bagadeami doarjjaguovddážis sidjiide geat leat vásihan rihkolaš daguid. Doarjjaguovddážat sáhttet veahkehit du čuovvovaš áššiiguin:

diehtojuohkin ja bagadeapmi váidima dáfus
doarjja dan rájes go váiddát politiijaide ja gitta ášši lea loahpahuvvon
vihtandoarjja vejolaš dikki ovdal ja maŋŋá ja dan botta go diggi lea jođus
veahkki ohcat buhtadusa go lea vásihan veahkaválddi

Gávnna doarjjaguovddáža gos orut (politiet.no)

Veahkketelefovdna seksuála illastuvvomiidda

800 57 000

Telefovdna, mii lea rabas birrajándora, seksuála illastuvvomiidda ja sin oapmahaččaide.

Nok. Doarjjaguovddážat inseastta ja seksuála illastemiid vuostá

Nok.-guovddážat leat lassin almmolaš veahkkebálvalusaide, ja fállet rávvema, doarjaga ja bagadeami, sihke dutnje gii leat vásihan seksuála illasteami ja oapmahaččaide.

Gávnna Nok.-guovddáža (noknorge.no)