Váidinvuoigatvuohta

Váidda doaktára, buohcciviesu dahje eará dearvvašvuođabálvalusaid birra

Sáhtát váidit jus oaivvildat ahte dearvvašvuođabálvalusas leat meannuduvvon boastut dahje eahpevuoiggalaččat. Váidda sáhttá leat ovdamearkka dihte ee. 

• doavttir
• buohcceviessu
• ruovttubuohccedivššár
• ruovttuveahkki
• eará dearvvašvuođabálvalusat 

Guđe ládje váiddát lea das mii lea dáhpáhuvvan. Váidda galgá čilget mii dáhpáhuvai, earret eará áigi ja báiki. 

Áššemearrádusa dahje mearrádusa váidin

Jus divššodeaddji lea biehttalan dutnje juoidá maid leat bivdán, dahje dahkan eará mearrádusa masa it leat ovttaoaivilis, de sáhtát sáddet vuoigatvuođaváidalusa. 

Dát sáhttá leat ovdamearkka dihte jus:

• leat hilgojuvvon dikšumii
• it oaččo čujuhusa spesialistta lusa
• it oaččo áiggi dohkálaš áigái
• it leat ožžon dieđuid dahje čuovvoleami 

Don sáddet vuos váidaga dan doavttirkantuvrii, buohccevissui dahje dikšunbáikái man áiggut váidit. Sis lea dalle vejolašvuohta rievdadit mearrádusa jus sii leat ovttaoaivilis du váidagiin.

Jus sii vel eai leat ovttaoaivilis, de sáddejuvvo váidda automáhtalaččat viidáseappot Stáhtahálddašeaddjái, guhte meannuda váidaga. 

Ná sáddet vuoigatvuođaváidaga.

Bivdde bearráigeahččanášši

Jus juoga lea dáhpáhuvvan mii du mielas lea boastut divššus dahje fuolahusas maid leat ožžon, de sáhttá Stáhta luohttámušolmmoš rahpat bearráigeahččanášši. 

Dát sáhttá leat ovdamearkka dihte jus don oaivvildat ahte don:

• leat ožžon boastut divššu
• leat ožžon boasttu dálkasa dahje dose
• leat menddo/beare árrat olggosčálihuvvon 
• it leat duhtavaš fuolahusain máid leat ožžon 

Don sáddet váidaga njuolga Stáhtahálddašeaddjái. Stáhtahálddašeaddji sáhttá gieđahallat ášši máŋgga láhkai, ja dávjá álggaha bearráigeahču ja váldá oktavuođa bálvalusain dahje gieđahalliin. Dus lea vejolašvuohta buktit oaivilat ja oaččut loahpalaš bohtosa reivve bokte das mii bođii ovdan ja maid Stáhtahálddašeaddji mearridii. 

Ná bivddát don bearráigeahččan ášši.

Ohcat buhtadusa

Jus leat roasmmehuvvan dearvvašvuođabálvalusa boasttuvuođa geažil, sáhtát ohcat buhtadusa. Dan ohcat Norgga pasieantabuhtadusas (NPE) dás, mii meannuda du ohcama. 

Jus galggat oaččut buhtadusa pasieantavahágis, de fertejit devdojuvvot dihto eavttut. Vahágat fertejit vaháguvvon divššus, iskkadeamis, diagnostiseremis dahje čuovvoleamis dearvvašvuođabálvalusas, ja dat galgá leat mielddisbuktán stuorra ekonomalaš vahága dahje leat mearkkašahtti ja bistevaš vahágin. Loga dás eanet mii gáibiduvvo oaččut buhtadusa (NPE).

Jus leat gillán vahága dálkasa liigeváikkuhusaid geažil, de sáhtát maid ohcat buhtadusa NPE:s.

Jus buhtadusohcan hilgojuvvo, de sáhtát váidit mearrádusa deike. Váidináigemearri lea golbma vahkku. Jus NPE ii gávnna ákka rievdadit mearrádusa, de sii lágidit du váidaga viidáseappot, dan de gieđahallá Pasieantavahátlávdegoddi Dearvvašvuođabálvalusa nationála váiddaorgánas (Pasientskadenemnda i Nasjonalt klageorgan for helsetjenesten). 

Ná ozat buhtadusa. 

It ožžon veahki dahje dikšuma

Jus leat ožžon hilguma juoga masa don oaivvildat dus lea vuoigatvuohta, de sáhtát ovddidit vuoigatvuođaváidaga sutnje guhte hilggui dan. 

Jus dikšunguovddáš mieđiha du váidagii, de sii rievdadit mearrádusaset ja váldet oktavuođa duinna addin dihte dutnje dan fálaldaga masa dus lea vuoigatvuohta. Jus eai leat ovttaoaivilis váidagiin, de sáddejuvvo dat automáhtalaččat viidáseappot Stáhtahálddašeaddjái, gii meannuda váidaga ja vástida dutnje reivve bokte. 

Dikšun olgoriikkain 

Jus dus leat olgoriikka dikšuma golut hilgojuvvon, sáhtát váidit. 

Gielddus oažžut dikšuma olgoriikkain

Don sáddet váidaga guvllolaš dearvvašvuođadoaimmahaga kantuvrii mii lea dahkan mearrádusa. Jus sii dohkkehit hilguma, de sii sáddejit du váiddaášši Dearvvašvuođabálvalusa nationála váiddaorgánii ođđasit meannudeapmái. Go ášši lea mearriduvvon, de oaččut dieđu. 

Olgoriikkaid dearvvašvuođabálvalusaid goluid buhtadus hilgun

Jus leat ohcan Helfo:s buhttet olgoriika dearvvašvuođafuolahusa goluid ja lea hilgojuvvon ollislaččat dahje muhtun muddui, de sáhtát sáddet váidaga Helfo:i. Jus Helfo doalaha iežas mearrádusa, de sii sáddejit váidaga Dearvvašvuođadoaimmahaga Nationála váiddaorgánii, mii meannuda váidaga. 

Ovdal go Helfo sádde ášši Dearvvašvuođadoaimmahaga Nationála váiddaorgánii, de sáddejuvvo dutnje ovdanbuktin dán birra. Jus dus leat cealkámušat áššái, de sáhtát daid sáddet njuolga váiddaásahussii. 

Vahágat olgoriikka dikšuma olis

Leat go roasmmehuvvan boasttu dikšuma geažil dahje vásihan eará eahpelihkostuvvama olgoriika divššus? 

Sáhtát dušše ohcat buhtadusa bokte jus leat ožžon divššu olgoriikkas šiehtadusa bokte gaskkal Norgga dearvvašvuođabálvalusa ja guoskevaš dikšoásahusa. Ovdamearkkat sáhttet leat ahte oaččut divššu olgoriikkas vuordinlisttu dáhkádusa geažil, dahje váilevaš gelbbolašvuođa geažil Norggas. 

Jus leat mieleavttus váldán divššu olgoriikkas, de it sáhte váidit dahje ohcat buhtadusa Norggas. Dasto fertet njuolga váldit oktavuođa dikšunbáikkiin, dahje buhtadusortnegiin dan riikkas mas lea sáhka. 

Oapmahaččat sáhttet váidit

Oapmahažžan sáhtát váidit jus it oaččo iežat vuoigatvuođaid oapmahažžan. Sáhtát maid váidit ustibiid dahje bearraša ovddas geat ieža eai sáhte váidit. 

Dalle ferte dus leat njuolggadusaid mielde fápmudus dahje leat nammaduvvon fuolaheaddjin geas lea váldi fuolahit persovnnalaš beroštumiid vai sáhtát váidit nuppi olbmo ovddas, muhto leat muhtun spiehkastagat. 

Go lea sáhka silolaš dearvvašvuođadivššus, de lea lagas olbmuin vuoigatvuohta váidit mearrádusaid mat gáibidit mieđiheami silolaš dearvvašvuođadivššu vuolde, ja mearrádusaid ektui:

• geatnegahtton čuovvoleapmi dahje geatnegahtton silolaš dearvvašvuođasuodjalus, dahje daid heaittiheapmi
• suodjaleapmi ja suodjaleami viiddideapmi
• ráddjehusat pasieantta oktavuođas olggobeale máilbmái
• lanjaid, opmodagaid ja rumašiskkadeami iskkadeapmi
• gárrenmirko duogušteapmi jna.
• dálkkasgeahččaleapmi biologalaš ávdnasis 
• geavahit bággodoaimmaid ásahusas jándororrumis
• lobi haga sirdin 

Dasto sáhtát sáddet váidaga bearráigeahččankommišuvdnii.

Jus dahkkojuvvo mearrádus bággejuvvon dálkkasteapmái dahje divššu birra duođalaš borranváttu geažil, de lea maiddái lagamus oapmahaččas vuoigatvuohta váidit mearrádusa stáhtahálddašeaddjái. 

Lagamus oapmahaččas lea maid vuoigatvuohta váidit Stáhtahálddašeaddjái geatnegahtton mearrádusaid dearvvašvuođafuolahusa birra pasieanttaide geain ii leat gelbbolaš mieđiheapmi, ja bággenmearrádusaid birra olbmuid vuostá geain leat ovdánahttinhehttehusat. 

Lea ávki váidit

Sullii goalmmátoassi sis geat váidet go eai leat ožžon dárbbašlaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid, ožžot dohkkeheami Stáhtahálddašeaddjis. 

Dalle Stáhtahálddašeaddji rievdada ieš mearrádusa, dahje bivdá dearvvašvuođabálvalusa dahkat ođđa mearrádusa áššis.