Rávvagat korona birra áhpehemiid ja njamaheddjiide

Foto: Johnér © Corbis

Áhpeheamit ja korona

​Maid diehtit mii áhpehemiid ja koronavirusa birra?

Áhpehemiin lea stuorát riska duođalaččat buohccát soames virus-infekšuvnnaid geažil, jus dat njommot, omd. influeansa. Mii eat dieđe vuos guoská go dat maiddái koronavirusdávdii. Suodjalan dihte du ja earáid, de leat dearvvašvuođaásahusain olu doaimmat unnidan dihte njoammunvára ja buozanvuođa. Daid vásáhusaid vuođul mat mis leat koronavirusa birra dán rádjái, de orru leame nu ahte áhpeheamit girdet koronavirusa bures. Áhpehemiin ii leat stuora riska oažžut duođalaš koronavirus¬dávdda.

Folkehelseinstituttet/Álbmotdearvvašvuođainstituhtas leat dáppe rávvagat áhpehemiide, ja njamaheddjiide

Berren go mun dahkat maide erenoamážiid?

Eastadan dihte njoammuma, berret don čuovvut seamma rávvagiid go álbmot muđui, nu go bures ja dávjá bassat gieđaid, ja doallat gaskka earáide. Loga dás eambbo dan birra movt eastadit njoammuma. Jus leat 2. ja 3. trimesteris ávžžuhuvvojit boahkuhit iežaset dábálaš influensa vuostá. Jus leat 1. trimesteris ja dus leat riskadilálašvuođat, de maiddái ávžžuhit du váldit dábálaš influeansaboahkuheami. Dat ráva guoská beroškeahttá koronadávddas.

Maid galggan dahkat jus lean áhpeheapme ja riskadilálašvuođas?

Jus dus lea bissovaš dávda/buozanvuohta dahje váttisvuođat áhpehis dili geažil, de berret gulahallat iežat doaktáriin dan birra berret go leat erenoamáš várrogas ja leago dárbu lágidit dilálašvuođaid du bargosajis. Don it dárbbaš buohccindieđihuvvot eará go jus ii leat vejolaš heivehit du bargodilálašvuođa. Jus don leat dearvvašvuođabargi ja áhpeheapme, de berret ovdalgihtii-várrogasvuođa-prinsihpa mielde čielggadit iežat bargoaddiin ahte lágiduvvošii nu ahte earát váldet iskosiid ja dikšot olbmuid geain sáhttá leat koronavirusdávda (covid-19-dávda), dan muddui go vejolaš.

Sáhttá go virus njoammut eatnis mánnái riegádahttimis, dahje ovdal dahje maŋŋel?

Odne lea vuos eahpesihkar sáhttá go koronavirus njoammut eatnis mánnái ovdal dahje maŋŋel riegádahttima. Vuos ain it oro dárbbašeame ballat. Dan muddui go odne diehtit, de ii leat gávnnahuvvon ahte dávda njoammu vuossamáddaga bokte, ii ge leat gávnnahuvvon ahte dávda njoammu mánnái riegádahttima vuolde. Dat mearkkaša ahte sáhtát riegádahttit dábálaš vuogi mielde.

Galggango čuovvut iežan dábálaš áhpehisvuođaprográmma?

Áhpehisvuođadárkkisteamit dearvvašvuođaguovddážiin galget čađahuvvot nu go dábálaččat. Mii ávžžuhit du váldit oktavuođa čalbmeetniin dahje fástadoaktáriin go fuomášat ahte leat áhpeheapme ja ahte čuovut dábálaš áhpehisvuođa dárkkistanprográmma. Loga eambbo áhpehisvuođadárkkistemiid birra dás (helsenorge.no). Mii ávžžuhit du doallat soahpamušaid mat dus juo leat čalbmeetniin dahje doaktáriin. Don berret maiddái muđui váldit oktavuođa jus fuolastuvat dahje balat iežat dahje máná dili geažil.

Maid sáhtán ieš dahkat?

Ieš sáhtát buoremusat čađahit áhpehisvuođa ja unnidit riskkaid jus it geavat alkohola, duhpáha ja eará gárihuhttinávdnasiid. Jus geavahat dálkasiid, de berret ráđđádallat iežat fástadoaktáriin. Livččii buorre jus váldigoađát folat (folsyre) nu árrat go vejolaš, ja eandalii dalle juo go plánet vuolggahit máná. Soaittát maid dárbbašit eará vitamiidna- ja minerálalasáhusaid, nu go omd. D-vitamiinna, jod ja omega 3 buoidesuvrriid. Eambbo dieđuid gávnnat  áhpehemiid biebmodoalu birra dás (helsenorge.no).

Maid dagan jus jáhkán munnje lea njommon virus, dahje jus dovddan iežan buohccin?

Jus dus leat vuoiŋŋahatinfekšuvnna dávdamearkkat, jáhkát ahte koronavirus lea dutnje njommon, dahje leat leamaš lahka dakkára geasa lea njommon, de lea deaŧalaš ahte gulahalat dearvvašvuođabálvalusain ovddalgihtii, čielggadan dihte movt iskan sáhttá čađahuvvot. Covid-19 dábálaš mearkkat leat gosahat, febar ja lossadit vuoigŋan/šieđđaluvvan. Jus balat iežat dearvvašvuođa dihte dahje mánáin eatni heakkas, de galggat dakkaviđe váldit oktavuođa iežat doaktáriin/čalbmeetniin.

Riegádahttin ja korona

Mii dáhpáhuvvá go galggan riegádahttit?

Jus it leat buohcci, ii ge leat covid-19 njommon, de plánejuvvo riegádahttin dábálaš vuogi mielde.

Jus dus gávnnahuvvo koronavirus ovdalaš dahje riegádahttima vuolde, de oaččut sierra lanja, bargit geavahit suodjebiktasiid, ja soaittát don maid fertet atnit njálbmeskuohpu. Mánná sáhttá leat du luhtte maŋŋel riegádeami jus don it leat duođalaččat buohcci, dahje jus du mánná ii leat olu ovdal áiggi riegádan dahje ii leat buohcci. Norgga riegádahttin- ja easkkariegádan mánáid ossodagat leat gergosat dikšut sihke du ja du máná ja doppe leat buorit rutiinnat dasa movt buoremusat veahkehit du.

Sáhttet go mu luhtte buohcciviesus fitnat bearaš ja ustibat?

Unnidan dihte vára ja riskka dutnje, du mánnái, ja eará riegádahttiide, easkkariegádan mánáide ja bargiide geat dárbbašuvvojit barggus, de leat buohcciviesuid riegádahttinossodagat ráddjen gussiid fitnama. Sáhttet maiddái du mielčuovvu hárrái leat ráddjejumit. Doai berrebeahtti buohcci-viesu ruovttusiidduin lohkat dan birra ja gávdnat eambbo dieđuid.

Buohcciviesus lea ovddasvástádus unnidit du, eará riegádahttiid, easkka riegádan mánáid ja bargiid riskka oažžut covid-19 dávdda. Berrebehtet buohcciviesu ruovttusiidduin lohkat dieđuid dan birra.

Sáhtán go váldit ovttage mielde?

Juo, dábálaččat sáhtát váldit muhtima mielde. Ahte guoibmi beassá leat mielde riegádahttimis ja maŋŋel lea dakkár dilálašvuohta goas lea erenoamáš deaŧalaš lágidit dilálašvuođaid dasa ahte beasat váldit mielde iežat lagamusa.  

Njamaheapmi ja korona

​Maid diehtit mii njamaheami ja koronavirusa birra?

Vaikko livččet go buohcci koronavirusa geažil, dahje dutnje lea njommon, de ávžžuhuvvot njamahit/addit mánnái čižžemielkki. Ii leat gávdnon korona-virus čižžemielkkis go eatnis lea koronainfekšuvdna, doppe gos dat lea iskojuvvon. Koronavirus lea dieđihuvvon áibbas hárve njommon njuorat-mánáide. Sii geaidda lea njommon, leat hui geahppasit buohcan.

Sáhttá go virus njoammut eatnis mánnái njamaheami bokte?

Mii eat dieđe vuos nu olu das sáhttá go koronavirus njoammut eatnis mánnái. Dat maid gal diehtit, lea ahte njamaheapmi suodjala máná dávddaid vuostá maŋŋel riegádeami ja maiddái njuoratmáná agis ja vel guhkit mánnávuođas. Čižžemielki suodjala infekšuvnnaid vuostá dan bokte ahte antiávdnasat sirdásit eatnis mánnái, ja go mielkkis leat ávdnasat mat leat ávkkálaččat máná immunasuodjalusa ovdáneapmái. Čižžemielkkis ja njamaheamis leat olu positiiva dearvvašvuođaovdamunit sihke mánnái ja dutnje gii njamahat.

Makkár rávvagat gusket dutnje gii njamahat?

Jus leat dearvvaš, eai ge leat vuoiŋŋahatinfekšuvnna mearkkat/ii leat duođaštuvvon njommon dutnje, de berret čuovvut:

Jus dus lea vuoiŋŋahatinfekšuvdna ja/dahje lea duođaštuvvon korona njommon:

Jus dus lea vuoiŋŋahatinfekšuvdna ja/dahje dutnje lea duođaštuvvon koronavirus njommon, de berret čuovvut daid dábálaš rávvagiid mat leat dás bajábealde njamaheami ja njoammuneastadeami birra, muhto maiddái rávvagiid mat erenoamážit gusket njamaheapmái: 

  • Doalat gieđaid buhtisin álo go leat máná lahka. Berret álo dárkilit bassat gieđaid ovdal go njamahat ja ovdal go guoskkahat čiččiid.
  • Ale guoskkat čiččiid eambbo go dárbbašlaš, seamma ládje go it galgga iežat ámadaju guoskkahit, vai it njoammut maide gieđain čiččiide (ja dasto mánnái). Go lea dárbu, de sáhtát čiččiid bassat sáibbuin ja čáziin. Spriitain it berre bassat.
  • Jus dearvvašvuođabargit veahkehit ja rávvejit du njamaheami oktavuođas, de ávžžut sin dahkat dan nu ahte eai guoskka du čiččiide.
  • Ale gosa ja gastte njuolga máná guvlui, ja daga dan guhkkin eret mánás (earret go leat njamaheame). Jus gosat dahje gasttát go leat njamaheame, de berret gossat dahje gastit bábersihkaldahkii, man bálkestat.
  • Buhtis/basa viesu dávjá, ja basa/desinfisere buot maid leat guoskkahan, nugo uksageavjjaid, mobiltelefovnna ja eará.

Jus eadni lea duođalaččat buohcci, iige sáhte njamahit máná njuolga, de livččii hui buorre jus eadni oažžu veahki bohčit čižžemielkki mánnái. Njoammuneastadeami njuolggadusat gal fertejit ain čuvvojuvvot.

Njamaheapmi jus leat dearvvaš ja sáddejuvvot jođánit ruoktot maŋŋel riegádahttima

Jus leat mannan ruoktot ovdal go njamaheapmi lea albma ládje boahtán johtui, de lea deaŧalaš ahte válddát oktavuođa dearvvašvuođadivššuin, nu ahte jođánit sáhtát oažžut veahki ja rávvagiid jus dárbbašat. Dan dilis go mii leat dál, de lea ávžžuhus ahte ruovttugalledeami sajis finat dearvvašvuođa-guovddážis, gos maiddá lea dulka dárbbu mielde. (helsedirektoratet.no).

Don sáhtát Ammehjelpen ruovttusiiddus dahje sin Facebook-joavkkus oažžut vástádusa (dárogillii) olu gažaldagaide ja buori veahki čoavdit geavatlaš hástalusaid.

Lea deaŧalaš ja buorre jus nagodat njamahit nu olu go vejolaš vuosttaš áiggi maŋŋel riegádahttima. Atte mánnái nu olu čižžemielkki go vejolaš, ale ge maide eará jus ii leat dárbu. Eatnasiidda lea njuoskamielki (vuosttaš fiskes mielki) doarvái gallehit máná daid vuosttaš beivviid. Njuoskamielki boahtá oalle unnán hávális, ja dat šaddá dađi mielde. Danne lea hui deaŧalaš ahte du mánná beassá njammat nu dávjá go háliida. Mađi dávjjit mánná njammá, dađi eambbo mielkki oažžu son heggii, ja dađi eambbo mielkki buvttada eatni rumaš. Lea áibbas dábálaš ahte easkkašaddan mánná njammá 8-12 geardde jándoris ja muhtimat vel dávjjibut.

Go mielke-buvttadeapmi boahtá johtui (2-4 jándoris) de leat muhtin mearkkat mat čájehit oažžu go mánná doarvái biepmu.

  • Deaŧaleamos lea ahte du mánná lossu ja čuovvu iežas deaddomeriid. Dan sáhttá dearvvašvuođaguovddáš iskat dutnje veahkkin.
  • Ruovttus sáhtát lohkat galle lihpara mánná njuoskada (unnimusat 5-6 njuoskan lihpara jándoris). Vuosttaš mánu berre mánná dábálaččat earánastit (baikit) guovtte dahje eanet gerddiid beaivvis, jus oažžu dušše čižžemielkki. Jus mánná hárve earánastá vuosttaš vahkkuid, de sáhttá dat leat mearkan dasa ahte mánná ii oaččo doarvái biepmu, muhto dat sáhttá maiddái leat dábálaš variašuvdna.
  • Go njamahat, de berret čuovvut mielde ahte mánná duođai oažžu biepmu, ahte oidno ja gullo ahte son njiellá.

Goas berren váldit oktavuođa dearvvašvuođabálvalusain?

Jus don njamahettiin vásihat ahte mánná ii bora bures, ahte dat ii njiela mielkki go njammá, jus lihparat leat goikásat ja/dahje mánná orru leame váibbas ja veajuheapme, de sáhttá leat nu ahte mánná oažžu beare unnán borramuša/juhkamuša. De fertet dakkaviđe váldit oktavuođa dearvvašvuođa¬guovddážiin (vejolaččat doaktáriin/buohcciviesuin), ja berret maiddái geahččalit addit mánnái čižžemielkki, dahje njuoratmánáid váste vásedin goanstamielkki.

Njuoratmánáid goanstamielki

Jus leat geahččalan njamahit ja leat ožžon buori bagadeami ja veahki, muhto liikká it sáhte njamahit, dahje jus ieš it leat doarvái dearvvaš njamahit dahje bohčit čižžemielkki, de addojuvvo mánnái goanstamielki. Leage erenoamáš čorgat ja dárkil buhtisvuođain.

Dáppe sáhtát lohkat eambbo njuoratmánáid goanstamielkki birra.